Astronomické zajímavosti

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2018 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

 

Mapka oblohy

Březen 2018

Mapka odpovídá času pozorování:
začátek března okolo 23 h středoevropského času (SEČ), polovina března okolo 22 h SEČ, konec března okolo 21 h SEČ.

 


Východy a západy Slunce

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase) naleznete na adrese http://www.spaceweather.com/

Výborné obecné informace o Slunci v češtině naleznete na adrese:
http://hvezdy.astro.cz/slunce/

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

BŘEZEN 2018

Slunce vstupuje do znamení Berana dne 20. 3. v 17h 15min SEČ.
Začátek astronomického jara. Jarní rovnodennost.

DEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
 1 Č
 2 P
 3 S
 4 N
    
 5 P
 6 Ú
 7 S
 8 Č
 9 P
10 S
11 N
    
12 P
13 Ú
14 S
15 Č
16 P
17 S
18 N
    
19 P
20 Ú
21 S
22 Č
23 P
24 S
25 N
    
26 P
27 Ú
28 S
29 Č
30 P
31 S
 6 44
 6 42
 6 40
 6 37
     
 6 35
 6 33
 6 31
 6 29
 6 27
 6 25
 6 23
     
 6 21
 6 18
 6 16
 6 14
 6 12
 6 10
 6  8
     
 6  5
 6  3
 6  1
 5 59
 5 57
 5 55
 5 52
     
 5 50
 5 48
 5 46
 5 44
 5 41
 5 39
12 12 20
12 12  8
12 11 55
12 11 42
        
12 11 29
12 11 15
12 11  1
12 10 46
12 10 31
12 10 16
12 10  0
        
12  9 45
12  9 28
12  9 12
12  8 55
12  8 38
12  8 21
12  8  4
        
12  7 47
12  7 29
12  7 11
12  6 54
12  6 36
12  6 18
12  5 59
        
12  5 41
12  5 23
12  5  5
12  4 47
12  4 29
12  4 11
17 42
17 43
17 45
17 47
     
17 48
17 50
17 52
17 53
17 55
17 57
17 58
     
18  0
18  1
18  3
18  5
18  6
18  8
18  9
     
18 11
18 13
18 14
18 16
18 17
18 19
18 21
     
18 22
18 24
18 25
18 27
18 28
18 30
79
80
81
81
  
82
82
83
84
84
85
85
  
86
87
87
88
89
89
90
  
90
91
92
92
93
93
94
  
95
95
96
97
97
98


Východy a západy Měsíce

Výborné stránky v češtině věnované Měsíci naleznete na adrese http://moon.astronomy.cz/

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský). Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′. Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

BŘEZEN 2018

Poslední čtvrt: 7. února v 16 h 54 min SEČ
Nov: 15. února ve 22h 04 min SEČ
První čtvrt: 23. února v 9 h 09 min SEČ

Odzemí: 11. února v 15 h SEČ, vzdálenost 405 671 km
Přízemí: 27. února v 16 h SEČ, vzdálenost 363 952 km

DEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
 1 Č
 2 P
 3 S
 4 N
    
 5 P
 6 Ú
 7 S
 8 Č
 9 P
10 S
11 N
    
12 P
13 Ú
14 S
15 Č
16 P
17 S
18 N
    
19 P
20 Ú
21 S
22 Č
23 P
24 S
25 N
    
26 P
27 Ú
28 S
29 Č
30 P
31 S
17  4
18 21
19 37
20 50
     
22  0
23  8
** **
 0 13
 1 14
 2 11
 3  3
     
 3 49
 4 30
 5  5
 5 35
 6  3
 6 28
 6 52
     
 7 17
 7 43
 8 12
 8 45
 9 25
10 13
11 10
     
12 15
13 27
14 42
15 58
17 13
18 27
 6 35
 7  7
 7 35
 8  1
     
 8 26
 8 52
 9 20
 9 51
10 26
11  6
11 52
     
12 44
13 41
14 43
15 47
16 54
18  2
19 13
     
20 24
21 37
22 50
** **
 0  2
 1 11
 2 14
     
 3  9
 3 55
 4 33
 5  6
 5 35
 6  1
13.1
14.1
15.1
16.1
    
17.1
18.1
19.1
20.1
21.1
22.1
23.1
    
24.1
25.1
26.1
27.1
28.1
29.1
 0.4
    
 1.4
 2.4
 3.4
 4.4
 5.4
 6.4
 7.4
    
 8.4
 9.4
10.4
11.4
12.4
13.4


Viditelnost planet a úkazy

Výbornou stránku věnovanou sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině naleznete na adrese http://solarsystem.nasa.gov/

Výbornou stránku o sluneční soustavě v češtině naleznete na adrese:
http://planety.astro.cz/

Viditelnost planet v BŘEZNU 2018

Merkur v první polovině měsíce večer nízko nad západním obzorem
Venuše večer nízko nad západním obzorem
Mars ráno nad jihovýchodním obzorem
Jupiter ve druhé polovině noci
Saturn ráno nad jihovýchodním obzorem
Uran v první polovině měsíce večer nad západním obzorem
Neptun nepozorovatelný

Vybrané astronomické úkazy BŘEZEN 2018

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny. Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min; údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

2. března ve 2 h Měsíc v úplňku (1:51).
7. března v 11 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 3,2° severně; seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares, Marsu a Saturnu na ranní obloze 7. – 11. 3.)
9. března ve 12h Měsíc v poslední čtvrti (12:19)
17. března ve 14h Měsíc v novu (14:11)
20. března v 17 h začátek astronomického jara – jarní rovnodennost (17:15), Slunce vstupuje do znamení Berana
24. března v 17 h Měsíc v první čtvrti (16:35)
25. března ve 2 h přechod na letní čas 2 h SEČ = 3 h SELČ
29. března ve 3 h Venuše v konjunkci s Uranem (Venuše 0,1° jižně; těsné přiblížení planet pozorovatelné večer 28. 3. nízko nad západním obzorem)
31. března v 15 h Měsíc v úplňku (14:36)

 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas
Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2018 je to 25. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2018 28. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

 

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

 

OPOZICE
Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

 

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrová růžice nakloněna.

 

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

 

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost
Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady: nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag

Aktuální počasí ve Stromovce

Přehled o aktuálním počasí ve Stromovce získáte ZDE ->

Upozorňujeme, že po dobu prací na slunečním dalekohledu nemusí být údaje z meteorologické stanice Planetária k dispozici.


Časy východů a západů Slunce jsou počítány pro zeměpisné souřadnice Planetária
(z. d. +14°25’38.9″ z. š. 50°06’19.2″)

meteostanice       meteostanice
Pro měření používáme meteorologickou stanici VANTAGE PRO 2+
od firmy DAVIS INSTRUMENTS